POPIS: Dospělé exempláře mají buď rozvětvené nebo nerozvětvené kmínky, které dosahují délky do 2m a jsou pokryté zbytky starých suchých listů, které mají světle nachovou barvu. Ve velké většině případů najdeme v přírodě více rostlin pohromadě, osamoceně rostoucí jedinci jsou spíše výjimkou. Tuhé vzpřímené až 50x10 cm velké listy jsou matně šedozelené a mají kontrastní úzké bílé čárkování a po okrajích 2-4 mm velké, bílé zuby. Květenství bývá jednoduché nebo vzácněji jednou rozvětvené a až 1 metr vysoké. Sytě červené květy dosahují délku až 4 cm. Květenství je hroznové, dlouhé až 350 mm. Tmavě oranžově červené, jednoduché, trubkovité květy mají zelené špičky a jsou dlouhé až 40 mm a objevují se v polovině jihoafrické zimy, tedy od července do srpna. Nejprve jsou vztyčené, ale jakmile se otevřou, svěsí se. Plody dozrávají v září-říjnu a uvolňují malé černé semena.
ROZŠÍŘENÍ: RSA Aloe succotrina je pravý druh z fynbosu a vždy se vyskytuje na křemenných nebo pískovcových skalách a skalách pohoří Cape Fold. Rostliny vyrůstají na útesech, skalách, kopcích a skalních stěnách a jsou omezeny na oblasti Kapského poloostrova, Hangklip a Hermanus. V Hermanusu roste také na pobřežních skalách. V řadě lokalit rostou rostliny mezi pískovcovými balvany. Rostliny rostou od 0 mnm do nadmořské výšky 900 m.
MOŽNÉ ZÁMĚNY: Vzpřímené , matně šedozelené listy se svým kontrastním, bílým čárkováním, ostny po okrajích a poměrně veliké květní listeny jsou hlavními rozlišovacími znaky, podle kterých můžeme A. succotrina odlišit od ostatních, na první pohled podobných druhů. Květenství bývá nerozvětvené a v porovnání s A. arborescens delší. Dalším pomocným vodítkem je nachový vzhled starých uschlých listů.
PĚSTOVÁNÍ: Ve sbírkách se běžně nepěstuje, nároky má podobné jako běžné jihoafrické aloe. Prokazatelně vydrží opakovaný ale krátkodobý (noční) pokles teploty až k -1 C.
