Aloe iringaensis Štarha & Pavelka (2020)

POPIS: Menší, sukulentní rostliny rostou solitérně, jen velmi ojediněle odnožují. Zpravidla netvoří kmínek, vzácně u velmi starých rostlin je velmi krátký kmínek. Listů bývá v růžici asi 25-30, rostou polovzpřímeně, jsou mírně prohnuté dovnitř růžice. Listy jsou 20-28x6-8 cm velké, temně zelené, ovšem na exponovaných místech bývají po většinu roku tmavě červené až purpurově červené nebo čokoládově hnědo-červené. Dospělé rostliny i semenáče mají pokožku bez skvrn. Deltoidní okrajové zuby jsou 3-4 mm vysoké s pravidelnou vzdáleností 5-6 mm. Čerstvá šťáva z listů je bezbarvá, po zaschnutí je slabě nažloutlá. Květní stvol je vzpřímený, nevětvený, ojediněle tvoří jednu boční větev, asi 30-45 cm vysoký. Husté, protáhle válcovité hrozny jsou 25-30 cm dlouhé, špičky poupat jsou nazelenalé.
ROZŠÍŘENÍ: Tanzanie (východně od Iringa)
MOŽNÉ ZÁMĚNY: Nejbližší příbuznou je A. bussei od které se typová A. iringaensis odlišuje menším a solitérním vzrůstem, jiným typem květenství, velikými listeny. A. bussei má delší listy a bílé nebo velmi světlé okrajové zuby.
PĚSTOVÁNÍ: snadno pěstovatelná. V kultuře zatím nerozšířená. Potřebuje v létě spíše nižší teploty. Při zasazení do malého květináče se vytahuje a tvoří kmínek.

Aloe iringaensis na lokalitě	Aloe iringaensis na lokalitě	Aloe iringaensis na lokalitě