Aloe greatheadii Schönland (1904)

POPIS: Rostliny nevytvářejí kmínek, ale bývají dosti mohutné a rostou buď osamoceně nebo v menších skupinkách, které čítají až 15 jedinců. Tvar pevných, masitých listů je někdy trojúhelníkovitý, jindy zase kopinatý. Jejich barva bývá matně až leskle zelená a často mají na svém povrchu jen málo znatelné proužkování, spíše totiž převládají podlouhlé bílé skvrny, které jsou uspořádány do více či méně výrazných proužků. Spodní strana listu bývá obvykle matně bílo-zelená. Okraje listů jsou vyzbrojeny ostrými, tmavě hnědými ostny a listy mají v zimním období mírnou tendenci k odumírání. Květenství může být až 150 cm vysoké a větví se až do šesti výhonů. Barva květů bývá matně růžová až sytě červená. Vysoce variabilní taxon.
Aloe greatheadii var. davyana D.S.Hardy (1987)
ROZŠÍŘENÍ: Botswana, Congo, Malawi, Mozambique, RSA, Swaziland, Zimbabwe
MOŽNÉ ZÁMĚNY: Na řadě míst, kde se tato aloe vyskytuje, je běžnější Aloe greatheadii var. davyana rostoucí společně s A. zebrina, zejména formy v minulosti připsané k A. transvaalensis. Nicméně listy A. greatheadii var. davyana jsou kopinaté, světleji zelené a uspořádané do širokých růžic. Růžice A. greatheadii var. davyana také vytvářejí dojem, že jsou upravenější než růžice A. zebrina. Aloe greatheadii var. davyana kvete v zimě, zatímco A. zebrina kvete v létě. Oproti podobné Aloe grandidentata jsou tečky výraznější a větší.
PĚSTOVÁNÍ: Snadno pěstovatelná a velmi dekorativní rostlina.

Aloe greatheadii davyana Vryburg, RSA	Aloe greatheadii Houtbostdorp, RSA	Aloe greatheadii davyana rostliny v kultuře